November 2010

Má oblíbená kniha

30. november 2010 at 15:42 | Wiwi Wrabel
www.wiwi-wrabel.blog.cz
Oblíbená kniha... No, oblíbených knih mám spousty. Např. Táta nemá smutky rád - ta knížka se mi strašně líbí. Je to prostě o životě. Pohled 12 letého dítěte, co prožívá atd. Další moje oblíbené knížky jsou o holkách Nestě, Lucy a Izzie. Já ty příběhy prostě miluju! Jinak moc nečtu. Někdy ale čtu i knihy online. Např. Twilight Saga - Eclipse. Zjistila jsem, že když si nepřečtete všechny knížky po sobě, nemá to cenu. Knížek mám sice málo, ale občas zajdu do knihovny a někdy se do čtení tak zažeru, že ji třeba přečtu za 1 den.

Koulovačka

30. november 2010 at 5:19 | Wiwi Wrabel
www.wiwi-wrabel.blog.cz
Bonjour...

Včera jsem byla s kámošem a kámoškou na koulovačce. No, sníh jsem měla všude! A to doslova! Já ho tak nesnáším! Promrzlá až na kost jsem přišla domů, málem nemohla jsem otevřít dveře. Naštěstí přišla spása jménem otec. Pak jsem si dala horkou vanu a ležela tam asi hodinu.

UŽ NA KOULOVAČKU NEJDU!!!!

Měla bych dneska přidat jiný dezz, napsat na téma týdne, udělat nějakou soutěž (?), zkrátka se chci blogu hodně věnovat, pokud tedy si něco nenaplánuju.
No nic, odpoledne tady budu, páá :)

London, Menchester street style

29. november 2010 at 5:52 | Wiwi Wrabel
ÁÁÁ já strašně obdivuju styl těch teenagerů. Samodřejmě je to věc vkusu, ale kdybyste takhle vyšli do ulice v ČR, ostatní by se za váma jen koukali a smáli se. ČR je v módě trošku více opožděná...


Počátek - 4. díl

28. november 2010 at 14:14 | Wiwi Wrabel
Počátek

Všude bylo plno krabic, jenom ve Vanesiném pokoji nebylo vůbec poznat, že by se měl někam stěhovat. " Achjo, budeme se vídat často že jo?" položila jsem smutně otázku, na kterou jsem chtěla slyšet jednoznačnou odpověď. " Jistěže ano! Je to půl hodiny odsud, pokud pojedeš autobusem." Nemůžu si připustit, že tohle všechno končí. Seber se Izzie, Van se JENOM stěhuje. Není to žádný konec kamarádství. Jenže já vím že je. Vždyť, my přece jsme nejlepší kámošky od školky. Od první chvíle, co jsme se viděly, věděly jsme, že k sobě patříme. " A proč se vlastně stěhujete? Tvoje máma ještě nedávno říkala, že by to tady nikdy nevyměnila…." " Já..já..ehm..nevím." " Vaneso!!!" ozvalo se volání. " Momentíček." řekla rozpačitě Van. " Ok."

Za dveřmi se ozval šepot mužského hlasu: " Už je čas..." Vanesa se otočila. " Vydržíš prosím tě Izzie? Asi tak 10 minut?" " Jo, jasně." Odpověděla jsem trošku váhavě. Mezitím jsem zavolala Sashe. " Ahoj Sasho, co kdybychom se sešly za 2 hodiny v kavárně u Grow?" " Jasně Izzie, tak za 2 hoďky…pá." Za pár minut přišla Vanesa, celá bledá jakoby omámená. " Co se ti stalo Vanes?" " Ale nic. Jenom mi není zrovna nejlíp, radši bys měla jít domů." Ehm? S objetím a smutným výrazem jsem tedy odešla. Tak fajn no.

Nestihnu to! Nestihnu! V kavárně u Grow mám být za 10 minut!!! Autobus mi ujel, navíc začalo docela hodně sněžit a postříkalo mě auto. Dneska fakt nemám štěstí. Když jsem došla do kavárny, Sasha tam ještě nebyla. Uff. Čekala jsem jen pár minut a už přicházela. Jenže nebyla sama. No super, přivedla s sebou dva kluky. A já zrovna dneska vypadám jak zmoklá slepice. Tak to ti pěkně děkuji Sasho! " Ahoj Iz, nevadí ti když jsem s sebou přivedla společnost?" " Né, jasně že né." Odpověděla jsem ji ironicky, avšak ona si asi ničeho nevšimla. " Ahojky…ehm.." " Izzie." " Ano Izzie, já jsem Tom." No, vypadá fešně. Druhý kluk se začal líbat se Sashou. No, ta má ale vkus. Kde je nabrala? " Tak Izzie, to je můj kluk Delan." " Ahoj Delane." " Čau Izzie." Řekl trošku namyšleně Delan a zašeptal něco Sashe. " Já myslím že jo." řekla Sasha. Hej! Oni odcházejí! Já tady mám být jako sama s Tomem? Né že by se mi to nelíbilo. No… " Za chvíli příjdem Izzie, zatím se tady poznej s Tomem." řekla Sasha a odešla spolu s Delanem. " Hrdličky..." zasmál se Tom. " No.." odpověděla jsem rozpačitě.

Skoro 3 hodiny jsme se spolu bavily. Probrali jsme skoro všechno! Nakonec mě Tom doprovodil až domů a u vchodu se na mě usmál a řekl: " Strašně mě to s tebou bavilo Izzie, co kdybychom zítra něco podnikli?" " Ehm, jo jasně…tady máš moje číslo." Podala jsem mu vizitku a chtěla jsem vejít do dveří ale v tom mě chytnul za ruku a políbil. " Pa Izzie." usmál se a odešel. Ještě dlouho jsem tam stála a vzpamatovávala se.

Suprovej víkend

28. november 2010 at 12:43 | Wiwi Wrabel

wiwi-wrabel.blog.cz
Bonjour...
Jakpak se máte? Já super :P Dneska jsme šli s mamkou koupit dárky na vánoce, no já se zkrátka těším na vánoce :D Včera jsem spala u tety, super to bylo, pak jsme jeli do Dětmarovic a potom jsme se ještě stavili k babičce. Tam byla nuda, jako vždy.
Jinač venku sněžilo, nesnáším sníh, nesnáším zimu ale miluju tu atmosféru vánoc + sníh. Bohužel ani sníh mi nepřivolal pocit, že za 4 týdny budou vánoce :(
Dneska možná přidám pokračování příběhu, na přání Ánn, prtože je strašně netrpělivááá :P :D
Tak zatím pá :P

I´m not here...

26. november 2010 at 17:02 | Wiwi Wrabel
Přes víkend tady nejsem...

Špatná nálada..

25. november 2010 at 18:17 | Wiwi Wrabel
wiwi-wrabel.blog.cz
Bonjour...
Mám strašně blbou náladu. Jsem strašně zklamaná :( Achjoo... 
Ve škole to zatím ide. Zítra píšeme písemku z přírodky, vůbec se mi nechtělo se učit :/
No jinak nemám žádný nápad co na blog.. Nechcete mi poradit?? Co by jste tady chtěli a ták. 
PROSÍM! Jinak to tady můžu zrušit že? :D
No nic, já letím zatím pá!
+ O vkendu tady nebudu, sorry :P

Starbucks

25. november 2010 at 16:26 | Wiwi Wrabel
wiwi-wrabel.blog.cz

Telepatie

24. november 2010 at 20:03 | Wiwi Wrabel
wiwi-wrabel.blog.cz
Telepatie. No, to je prostě věc, na kterou věříte a nebo ne. Já osobně na ni UŽ věřím. Po té, co jsme to zkusily s Envy úspěšně, na ni opravdu věřím. Já myslím, že by jste to zkusit měli. Ale jde o to, ským ji provedete. Třeba zrovna Envy, se to podařilo poprvé a to ji zkoušela několikrát. Já ji dělala poprvé a hned první pokus úspěšně. No nejdřív jsem si myslela, že je to náhoda, ale když se vám to podaří několikrát? Dobře napsaný návod máte zde, ale nejde o to jak dobře máte napsaný návod, ale o to, jak se tomu oddáte :) Určitě to zkuste!

Před bouří - 3. díl

24. november 2010 at 15:47 | Wiwi Wrabel
Před bouří

Vanes se neobjevila ve škole už druhým týdnem. Začínala jsem se o ni bát. Zkusím ji ještě potom zavolat. Snad mi to vezme. Achjo, chybí mi.

" Takže, uklidněte se! Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Kterou chcete slyšet dřív?" Celá třída si poručila tu dobrou. Hopkinsonová pokračovala. " Dobře. Začneme tou dobrou. Asi jste si už všimli, máme novou žákyni. Sasha se jmenuje. Než udělám zasedací pořádek, bude sedět vedle Izzie. A ta špatná je, že se písemce z matiky nevyhnete." Super, aspoň se seznámíme. Jenže, ona tak nadšená nebyla. Ten její výraz. Hm… " Ahojky, já jsem Isabell, ale říkej mi Izzie. A ty jsi teda Sasha, jo? Pěkný jméno. Odkud jsi k nám přišla?" " Z Marsu asi, ne?" odpověděla nechápavým tónem. No, tak asi z nás velké kámošky nebudou. Mrzí mě to, no.

" Ahoj Izzie, volala Vanesa." " Cože? Fakt? Aaaa, co říkala??" " Mám ti jenom vzkázat, že až příjdeš ze školy, máš ji zavolat." Bez odpovědi jsem běžela po schodech do pokoje, hodila jsem s taškou o zem, sundala bundu a běžela k telefonu abych zavolala Van. " Ahoj Izzie." " Ahoj Vanesko! Mus…" ani jsem nestačila začít mluvit a hned mi skočila do řeči. " Stěhujeme se." " A kam? Ale budeš chodit do stejné školy? Řekni ano!!" " Izzie…" Jenom tohle mi stačilo abych poznala, že se něco děje. Samo, že jde na jinou školu. " …je mi to líto. Prosila jsem mámu, přesvědčovala ji,
ale ona byla už pevně rozhodnutá. Orphan prý někde v horách koupil dům. Promiň…" " Hmm.." Nic jiného jsem na to nedokázala říct. " Proč jsi ale nechodila do školy a nebrala mi mobil? Nechala jsem ti asi sto vzkazů na záznamníku!" Byla jsem rozčílená, co mi řekne na tohle? " Byla jsem nemocná a musela jsem být u babičky. Ale já žádné vzk…" " Jo. Hm, musím končit. Jedu s mámou na nákupy, doufám, že to není naposled co tě slyším. Čau, papa." Než mě stačila pozdravit, položila jsem to. Byla jsem zklamaná.

Na druhý den se stalo něco neuvěřitelného. Sasha za mnou přišla a omluvila se za své chování. " No víš Izzie, měla jsem blbou náladu. Ale jsi fajn. Doufám, že to mezi námi bude v pořádku." " Jo, v poho. Chápu tě, hm, no a taky doufám, že to bude ok." Chtěla jsem se projít chodbou, protože jsem pro změnu měla blbou náladu já, ale Sasha mi nedala tu možnost. " Izzie, nechtěla bys dneska něco podniknout?" Ne, nechce se mi. Hmm. " Promiň, mamka semnou chce jít na nákupy a …" " Chápu, víš co? Tady máš moje číslo, kdyby sis to náhodou rozmyslela, jo?"